|
La monnaie visualisée:
|
||||
 |
||||
Catégorie
Magasin en pierre
Adresse:
Malé náměstí 129
Hradec Králové
500 02
| Les heures d´ouverture: | ||
| Po-Pá | 9-12:30 | 13-17:45 |
| So | 9-12 | |
Voir notre boutique
Plus d´informations...
20 LET DIVADLA POEZIE PROMĚNA - ŽIVOTE, DÍKY, ŽES NESTÁL!
Divadlo poezie PROMĚNA
| Kategorie: | Nakladatelství CYLINDR / CD |
| Nakladatelství: | Cylindr |
| Rok vydání: | 2008 |
| Další informace: | ŽIVOTE, DÍKY, ŽES NESTÁL! 1956 - 1976 Retrospektivní pořad k 20. výročí vzniku DIVADLA POEZIE PROMĚNA Čtvrtek 2. prosince 1976 ve 20 hodin v sále SKP. Dramaturgie: František Kala, Režie: Bedřich Kaněra, Světla: Leopold Marek, Účinkují: Jana Horníková, Jana Kaněrová, Míla Krejčiříková, Radka Plimlová, Jana Slezáčková, Jiří Horník, Bedřich Kaněra, Rudolf Zajíček, František Šulák - cimbál, Trio: Antonín Osuský - klavír, Stanislav Reichman - kontrabas, Josef Hohub - bicí nástroje, zpěv. 1. Úvod - Bedřich Kaněra 2. Za vsí se modral les (S. Ščipačov) - Bedřich Kaněra 3. Svatební (F. Halas) - Jana Slezáčková 4. Láska (J. Neruda) - Radka Plimlová 5. Hra o jeptišce (Zpěvy staré Číny) - Jana Slezáčková 6. Průvodní slovo - Bedřich Kaněra 7. Mezi básníky (J. Suchý) - Bedřich Kaněra 8. Prů- vodní slovo - Bedřich Kaněra 9. Jak si šibeniční dítě zapamatuje jména měsíců (Ch. Morgenstern) - Jana a Jiří Horníkovi 10. Vítr nevane sám (J. Suchý) - Jana Kaněrová 11. Jak jsem se vyučil (M. Šimek - J. Grossmann) - Jiří Horník 12. Instrumentálka - Trio 13. Průvodní slovo - Bedřich Kaněra 14. Slyšíš mě, ptáku? (J. Moricová) - Jana Horníková 15. Rodná země (J. Hora) - Bedřich Kaněra 16. Litanie k Jižní Moravě (M. Florian) - Míla Krejčiříková 17. Průvodní slovo - Bedřich Kaněra 18. Vězeň (Zpěvy sladké Francie) - Jana Horníková 19. Mathurina (Zpěvy sladké Francie) - Jana Kaněrová 20. Průvodní slovo - Bedřich Kaněra 21. Stoprocentní muži (J. Ježek, V + W) - Bedřich Kaněra a Rudolf Zajíček 22. Průvodní slovo - Bedřich Kaněra 23. Caesar (V + W) - Bedřich Kaněra a Rudolf Zajíček 24. Klobouk ve křoví (J. Ježek) - Trio 25. Průvodní slovo - Bedřich Kaněra 26. Služka (L. Novomeský) - Radka Plimlová 27. Moje láska (V. Mihálik) - Jana Slezáčková 28. Miss Otis lituje (C. Porter - J. Kainar) - Trio 29. Matka (J. Kainar) - Jana Kaněrová 30. Domů (J. Kainar) - Jiří Horník 31. Závěr - Bedřich Kaněra 32. Vlasti (V. Mihálik) - Bedřich Kaněra. Jaké pohnutky asi vedly k pojmenování břeclavského divadla poezie názvem Proměna? Ovidiovy Metamorfozy stěží, spíš poéma Hrubínova, ale možná i motivy neliterární. Ať jakkoli, bylo tu nalezeno jméno šťastné a klíčové. Pod jeho symbol se dají zhrnout dvě desítiletí jeho života. Proměnlivost je už zárodečným údělem všech divadel poezie. Tento zvláštní útvar malých jevištních forem rozkvete v druhé polovině 50. let z příčin společenských i estetických. Jakási podvojnost, často i odmítavě posuzovaná jako hybridnost, daná tím, že co původně bylo určeno k tichému vnímání četbou, se tu konkretizuje na jakémsi jevišti, tato obojživelnost tedy nutně s sebou nesla, že nic nebylo prostě dáno, ale vše se muselo hledat. Experiment lákavý, trvale prověřovaný praxí. Proto první večery představují komentovaná recitační pásma bez divadelních prvků, avšak vývoj nutil v dramatizaci Rollandova „Petra a Lucie“ vyzkoušet i možnost opačnou, téměř ryze divadelní. Mezi těmito meznými případy leží řada pořadů se zdařilejší syntézou. S uspokojením se dá při kritickém ohlédnutí konstatovat, že základní estetický zákon „divadla poezie“ - absolutní nadřazenost básnického slova - byl dodržen; z počátku intuitivně, později vědomě. Orgie světel, tónů, tanců, kostýmů nezahlušily prioritu verše. Ostatně už skromné, zpočátku i chudé technické možnosti od toho chránily. Trochu trpce, trochu humorně se ve vzpomínce vybavuje, jak Proměna putovala za stánkem, jak hledala přístřeší. Čítárna knihovny, loutková scéna, divadelní sály s velkým jevištěm, koncertní místnost - ale i pokus s poetickou kavárnou, i školní třída představují štace této odyssey. Nic nového pod sluncem. Proměna tu jen vztoupila do šlépějí svých předchůdců, lidových divadel, obrozenských bálů, dělnických recitačních akademií a kabaretů... I ty musely dokázat nesnadné umění: vařit z vody. Musel tu být oheň, musel tu být cíl. A ten zní: vychovávat poezií. Za ním šla Proměna neproměnně od svých počátků, i když estét a zjemnělec jej odmítne ironickým úsměškem jako naivní osvětářství. Jen stále náročnějšími formami, od kvantity ke kvalitě, jej uměla realizovat. Snad jí nebude vykládáno jako neskromnost, připíše-li si po dvacetileté existenci zásluhu, že i ona hořčičným zrnkem se podílela na té proměně společnosti již říkáme kulturní revoluce. Čeští klasikové i současní básníci, poetové ruští i slovenští, postavy světové i zjevy místní a regionální, tragická slavnostnost i rozpustilý smích, ba občas i ukázky prózy a dramatické výstupy - to vše si tu podávalo ruku v osobité recitační i dramarurgické interpretaci šedesáti pásem a montáží. Na konec budiž dovolena alespoň zmínka o souboru recitátorů a o obecenstvu Proměny. Kolektiv recitátorů se měnil zvenčí, dnes už by se nikdo nedopočítal jeho hlasů; měnil se i vnitřně, zdokonaloval se od nadšeného amaterství k náročné a poučné dokonalosti. Po celou dobu dvou desítiletí byl duší Proměny mnohostranně nadaný Bedřich Kaněra, jeho nezmarný optimismus a vynalézavost ji živily ve chvílích úvavy a pochyb, bez něho už by jí ani nebylo... Dva okruhy obecenstva Proměna nesporně přivábila, okouzlila, ovlivnila: stabilní věrné návštěvníky a mládež. S léty rostla jejich vnímavost a kultivovanost, takže se mohli stát spolutvůrci mikrokosmu Proměny. Nechť tedy ve finále jubilea zazní akord díků a radosti. Díků - že život nestál. Radosti - že bylo komu podávat dar. František Kala 1976. Zájmový náklad. Divadlo poezie PROMĚNA 6. |
